Česká republika: Regulační rámec pro BESS a OZE – Negativní ceny, síťové poplatky a trhy

Negativní ceny a systém podpory obnovitelných zdrojů

Systém provozní podpory OZE v České republice je regulován zákonem č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie, jehož klíčovým ustanovením pro záporné ceny je § 11 odst. 4. Na rozdíl od německého § 51 EEG, který při záporných hodinových cenách podporu automaticky snižuje na nulu, český zákon pracuje s odlišnou logikou: výrobce využívající výkupní cenu je při záporné hodinové ceně povinen zápornou cenu za dodané množství elektřiny uhradit – podpora se tak proporcionálně snižuje o absolutní hodnotu záporné ceny, není však úplně pozastavena TZB-info – Výplata podpory OZE při záporných cenách (§ 11 odst. 4 ZPOZE, zákon č. 87/2025 Sb., srovnání s EEG §51, červen 2025). Naproti tomu zelený bonus záporné hodinové ceny neovlivňuje, neboť je vyplácen na základě vyrobené (nikoli dodané) elektřiny, nezávisle na cenovém vývoji spotového trhu.

Novela zákonem č. 87/2025 Sb. (součást balíku Lex OZE III) upřesnila pravidla pro aukční bonus: při záporné hodinové ceně, kdy nárok na podporu vzniká, se výše aukčního bonusu rovná referenční aukční ceně, tedy záporná spotová složka odpadá. Pokud je dosažená hodinová cena vyšší než referenční aukční cena, nárok na aukční bonus v dané hodině nevzniká a výrobce hradí rozdíl zpět OTE TZB-info – Výplata podpory OZE při záporných cenách (§ 11 odst. 4 ZPOZE, zákon č. 87/2025 Sb., srovnání s EEG §51, červen 2025). Výpočet je tedy zrcadlový: systém chrání výrobce před příliš vysokými negativními cenami, avšak neposkytuje jim plnou imunitu.

Provozní podpora pro nové instalace OZE (větrné, vodní, biometan) je od roku 2025 organizována systémem aukcí pro zdroje nad 1 MW. Vláda schválila v prosinci 2024 aktivační nařízení stanovující kapacitní cíle: 210 MW pro nové větrné elektrárny v roce 2025 a 30 MW pro modernizace; zdroje pod 1 MW přechází na administrativně stanovené zelené bonusy ERÚ – Cenová rozhodnutí (POZE, zelené bonusy, výkupní ceny 2025). Poplatek POZE (příspěvek na obnovitelné a podporované zdroje) byl rozhodnutím ERÚ pro rok 2025 stanoven na nulu, neboť stát převzal plné krytí nákladů na podporu OZE ze státního rozpočtu – historicky byl přenášen na zákazníky formou regulované složky ceny elektřiny.

Výhledově Lex OZE III zavádí koncept energetických komunit a sdílení elektřiny, přičemž obchodníci budou povinni umožnit sdílení elektřiny bez diskriminačních podmínek. Bateriová úložiště v energetické komunitě mohou optimalizovat kolektivní spotřebu vůči záporným cenovým obdobím bez přímého dopadu na individuální pohledávky za podporu. Česká republika prozatím nezavedla ekvivalent německé Stundengutschrift (dobropisu hodin při negativní ceně jako prodloužení doby podpory) – jde o oblast regulatorní nejistoty, která se může změnit při příští revizi ZPOZE (k ověření dle aktuálního legislativního stavu).

Abregurace, redispatch a povinná flexibilita

Správce přenosové soustavy ČEPS, a.s. je ze zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) povinen zajišťovat bezpečnost a spolehlivost provozu přenosové soustavy a koordinovat přeshraniční toky v rámci kontinentální evropské sítě ENTSO-E. Abregurace výroby (curtailment) je v ČR řešena přednostně prostřednictvím trhu podpůrných služeb (systémových služeb), nikoli administrativním příkazem k odstavení – výrobci nabízejí snížení výkonu formou regulační energie v aukcích nebo na denním trhu podpůrných služeb.

Zákon č. 458/2000 Sb. ukládá provozovatelům přenosové soustavy i distribučních soustav povinnost přednostně připojit a přenášet elektřinu z obnovitelných zdrojů, přičemž technická omezení soustavy mohou vést k pokynům k omezení výroby (tzv. redispatch), za které náleží kompenzace dle pravidel trhu s elektřinou. IEA ve svém hodnocení energetické politiky Česka z roku 2025 doporučila jasněji upravit rámec pro injektování přebytků fotovoltaické energie do sítě a omezit nevydělávající odstavení (curtailment without compensation), neboť záostávající modernizace distribuční sítě vedla v některých regionech k omezování výroby IEA – Czechia 2025: Energy Policy Review (síťová tarifní reforma, curtailment, Modernizační fond, Lex OZE I–III).

Lex OZE III (zákon č. 249/2025 Sb.) zavedl pojem agregace jako nového druhu licencované činnosti. Agregátor může sdružovat stovky domácností, firem i bateriových úložišť do jednoho regulačního portfolia a nabízet jejich flexibilitu ČEPS v aukcích podpůrných služeb E.ON – Lex OZE III: Nové legislativní změny pro ukládání elektřiny (zákon č. 249/2025 Sb., POZE/SyS osvobození, licence 100 kW, říjen 2025). Tato úprava přímo transponuje požadavky směrnice 2019/944 (čl. 17 o nezávislé agregaci) a nařízení 2019/943 (čl. 6 o přístupu k trhům pro malé a alternativní poskytovatele). PPDS příloha č. 4 (technické podmínky připojení akumulace k distribuční soustavě) stanoví požadavky na regulaci napětí, přejezd nízkého napětí (LVRT) a aktivní účast ve frekvenčním řízení pro baterie připojené na úroveň NN, VN i VVN CzechTrade – Modernizační fond 7 mld. Kč / 279 mil. EUR pro 1,5 GWh BESS (schváleno Komisí březen 2025).

U projektů BESS do 10 MW byl zaveden tzv. zjednodušený ohlašovací postup (místo plného schvalovacího řízení), který zkracuje dobu od podání žádosti na 2 měsíce (dříve 6 měsíců) – nicméně vzhledem k bezprecedentní poptávce (distribuční skupina ČEZ Distribuce evidovala v roce 2025 žádosti o rezervaci výkonu přesahující 150 GW) se v praxi lhůty prodlužují. Povinná flexibilita OZE – tedy zákonná povinnost větrných nebo solárních elektráren aktivně nabízet regulační energii dolů – v české legislativě ke dni zpracování tohoto přehledu kodifikována není (k ověření dle aktuálního legislativního stavu).

Síťové poplatky pro akumulaci – historická dvojí zátěž a reforma

Historicky představovalo největší regulatorní bariéru pro bateriová úložiště v ČR tzv. dvojí zdanění: elektřina nakoupená do baterie (při nabíjení) nesla veškeré regulované složky ceny – distribuční tarifní složku, příspěvek na podporu OZE (POZE), poplatek za systémové služby (SyS) a daň z elektřiny. Při opětovném prodeji vykoupené elektřiny do sítě vznikaly alternativní regulované složky znovu, takže totéž množství energie mohlo být regulovanými poplatky zatíženo dvakrát. Absence explicitního výjimkového ustanovení v cenovém rozhodnutí ERÚ dlouhodobě znevýhodňovala ekonomiku akumulace oproti přímé výrobě.

Lex OZE III (zákon č. 249/2025 Sb., vyhláška ERÚ o podrobnostech udělování licencí účinná od 1. srpna 2025, vyhláška o připojení účinná od 1. října 2025) zavedl klíčové osvobození od POZE a systémových služeb pro tzv. akumulaci první kategorie E.ON – Lex OZE III: Nové legislativní změny pro ukládání elektřiny (zákon č. 249/2025 Sb., POZE/SyS osvobození, licence 100 kW, říjen 2025). Podmínky osvobození jsou: (i) zpětně dodaná elektřina do sítě nepřekročí 80 % odebrané elektřiny (podmínka účinnosti nad 80 %), (ii) provozovatel akumulace je zapsán v příslušném registru OTE jako nový účastník trhu. Za splnění těchto podmínek elektřina vrácená do sítě není zatížena příspěvkem POZE ani poplatkem za systémové služby (SyS), čímž se eliminuje největší složka dvojí regulatorní zátěže.

Tato dočasná úprava platí v přechodném období od října 2025 do července 2026; ERÚ připravuje trvalou reformu tarifní struktury pro akumulaci účinnou od 1. ledna 2027 E.ON – Lex OZE III: Nové legislativní změny pro ukládání elektřiny (zákon č. 249/2025 Sb., POZE/SyS osvobození, licence 100 kW, říjen 2025). Do té doby operátoři akumulace nepřeplácejí ani za rezervovanou kapacitu (odpadají platby za rezervovaný příkon z distribuční soustavy), pokud jsou splněny podmínky účinnosti. Licence na akumulaci je nově povinná od výkonu 100 kW (dříve 50 kW); baterie spolokalizované u výroben OZE s výkonem do 1,2násobku výkonu výrobny nevyžadují samostatnou licenci.

Tato regulatorní reforma je přímou implementací článku 6 nařízení EU 2019/943, který zakazuje přenášet dvojí poplatky za přenos nebo distribuci na provozovatele akumulace. ERÚ však dosud nevydal úplnou metodiku pro alokaci nákladů sítě u hybridních projektů (PV + BESS na jednom odběrném místě) – oblast podléhající průběžnému upřesnění ve výkladových stanoviscích ERÚ.

Trhy přístupné pro bateriové úložiště v České republice

Bateriový systém v ČR může kombinovat příjmy ze čtyř trhů:

1. Podpůrné služby ČEPS (SVR – služby výkonové rovnováhy)
ČEPS nakupuje tři druhy frekvenčních záložních kapacit: FCR (frekvenční záloha, do 30 sekund, minimální plná aktivace 15 minut), aFRR (automatické obnovení frekvence, do 5–7,5 minuty) a mFRR (manuální obnovení frekvence, do 12,5 minuty) oEnergetice.cz – Trh podpůrných služeb ČEPS 2026: aFRR+ klesla na 10,8 EUR/MW/h, agregátoři (Nano Energies 280 MW), FCR Cooperation, PICASSO, MARI. ČEPS je součástí evropské platformy FCR Cooperation a od roku 2022 účastníkem platformy mFRR (MARI). Pro aFRR je zapojen do projektu PICASSO. Celková kapacita trhu SVR se odhaduje na přibližně 1 GW, z toho aFRR přibližně 300 MW a FCR přibližně 70 MW. Baterie jsou pro tyto služby ideální díky milisekundovému reakčnímu času. Ceny aFRR+ klesly z 20,8 EUR/MW/h v roce 2025 na 10,8 EUR/MW/h v dlouhodobých kontraktech a přibližně 7 EUR/MW/h v pololetí H2 2026 – projev nárůstu nabídky od agregátorů (přední je Nano Energies s portfoliem přes 280 MW) oEnergetice.cz – Trh podpůrných služeb ČEPS 2026: aFRR+ klesla na 10,8 EUR/MW/h, agregátoři (Nano Energies 280 MW), FCR Cooperation, PICASSO, MARI. Předkvalifikace probíhá v součinnosti s ČEPS, přičemž od roku 2024 se podmínky otevřely i agregátorům malých zdrojů.

2. Day-ahead trh (OTE / PXE)
Denní aukce elektřiny je organizována OTE, a.s. (státem vlastněný operátor trhu) a PXE (Power Exchange Central Europe) v rámci projektu SDAC PXE – Day-ahead trh OTE/PXE: přístup, SDAC coupling, ECC clearing, fyzická dodávka. PXE umožňuje přístup k denní aukci s fyzickým vypořádáním; obchodování probíhá v eurech, clearingový partner je ECC (European Commodity Clearing AG). Česká republika je integrována do single price coupling oblasti společně se sousedními zeměmi. Denní spread v ČR dosahoval v průměru přibližně 121 EUR/MWh, což vytváří příznivé podmínky pro arbitrážní strategii BESS. Účastníkem trhu se může stát každý subjekt s příslušnou licencí OTE a prostředky finanční záruky.

3. Intradenní trh (OTE Continuous)
OTE provozuje intradenní trh s průběžným párováním objednávek, který umožňuje přizpůsobení pozice až jednu hodinu před fyzickou dodávkou. Intradenní trh je klíčový pro optimalizaci odchylek a reakční strategie BESS. Na intradenní trh navazuje systém vyrovnávání odchylek (odchylkový systém OTE), v němž cena za odchylku odráží náklady ČEPS na vyvažování soustavy v reálném čase.

4. Modernizační fond a kapitálové subvence
Evropská komise schválila v březnu 2025 program z Modernizačního fondu ČR v objemu 7 miliard korun (přibližně 279 milionů eur) pro výstavbu 1,5 GWh bateriových kapacit CzechTrade – Modernizační fond 7 mld. Kč / 279 mil. EUR pro 1,5 GWh BESS (schváleno Komisí březen 2025). Program poskytuje subvenci až 25–50 % investičních nákladů pro projekty s výkonem nad 1 MW a minimální dobou vybíjení 2 hodiny, s podmínkou minimální roční dostupnosti 90 %. Dotace pokrývá technologie lithium-iontové, průtokové i sodíko-iontové baterie. Doplňkově existuje program Komunerg (1 miliarda korun) pro projekty energetických komunit s akumulací a program Nová Zelená Úsporám pro rezidenční instalace. Kapacitní trh v německém nebo britském smyslu v ČR neexistuje; diskuse o jeho zavedení probíhají v kontextu NEKP 2030 (Vnitrostátní energeticko-klimatický plán, schválený vládou 18. prosince 2024).